od Radek Křížek
Jako někdo, kdo má zkušenost v akademickém světě, mohu uvést, že období studia na doktorát je značně variabilní a nikdy není pevně dané. Je ale pravda, že většina lidí stráví na této akademické cestě poměrně dlouhou dobu. Ale jak dlouhá je ta doba přesně? No, jak už to v životě bývá, to záleží.
Nejdříve se samozřejmě budete muset zapsat do doktorského studijního programu. To zahrnuje seznámení se s podmínkami přijímacího řízení, přípravu na přijímací zkoušky a nakonec samozřejmě jejich úspěšné složení. Toto období může trvat několik měsíců, někdy i rok, v závislosti na konkrétním oboru a univerzitě.
Samotné doktorské studium pak většinou trvá tři až pět let. I tady ale je nutné brát v úvahu řadu variabilních faktorů. Jsou tu například obory, které vyžadují velkou praxi v terénu nebo ve specializovaných laboratořích, a které tedy mohou trvat déle. Dále také hraje roli vaše vlastní oddanost studiu, schopnost pracovat efektivně a rychle se učit novým věcem, ale také vaše osobní a rodinné okolnosti.
Mám tedy známé, kteří svůj doktorát zvládli za pouhé tři roky. Ale moc dobře vím, že někteří lidé stráví na doktorátu mnohem déle. Například má žena Petra zažila v průběhu svého doktorského studia narození našich dvou dětí Terezy a Jiřího, a tak jí výzkum a psaní disertační práce trvalo celkem sedm let. Ale šla si za svým, a dokázala to!
V každém případě je pro úspěšné dokončení doktorského studia klíčový dobrý časový management. Z mé zkušenosti to znamená udržování pravidelného pracovního rytmu, plánovaní úkolů a deadlineů, ale také umění říci „ne“ některým zajímavým, ale časově náročným příležitostem.
V tomto ohledu může být velmi užitečné se inspirovat tím, jak čas plánují a využívají úspěšní lidé. Například legendární Albert Einstein byl známý tím, že si během dne pravidelně dělal krátké procházky, aby se „pročistil hlavu“. A mnozí vědci a výzkumníci dnes používají techniku Pomodoro, která spočívá v střídání krátkých pracovních bloků s přestávkami.
Doktorát tedy není záležitostí několika měsíců ani roků. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje hodně trpělivosti, úsilí a odhodlání. Je to cesta plná výzev, pochybností a nejistot. Ale je to také cesta, která vede k velké osobní a profesní seberealizaci.
Můj tip pro doktorské studenty je tedy následující: Neztrácejte z očí svůj cíl, ale snažte se také těšit z cesty. Užívejte si jednotlivé kroky, malé úspěchy a pokroky. Protože na konci cesty na vás čeká nejen titul Ph.D., ale také pocit, že jste dosáhli něčeho velkého.
Konec konců, jak pravil významný americký psycholog Abraham Maslow: „To, co mění váš život, není to, co vás dosáhnout, ale koho jste se na cestě k dosažení stali.“
Jsem známý chirurg a pracuji v hlavní nemocnici v Brně. Mým specializovaným oborem je výzkumná chirurgie, kde se zaměřuji predevším na inovativní techniky a metody. Také se rád věnuju psaní o chirurgii, aby měl laický publikum možnost lépe pochopit náročné chirurgické procesy. Mým cílem je nejen léčit, ale také vzdělávat ostatní o důležitosti a komplexnosti chirurgie.
Napsat komentář