Rád bych vám řekl jeden příběh. To je příběh o chirurgii. Ne, nečekáte žádné hororové příběhy o snadné a bezpečné operaci, která se náhle mění v krvavý chaos. Toto není ten druh příběhu. Toto je příběh o tom, proč je chirurgie klíčovou součástí našeho zdravotnictví a jak se ze mě mohl stát chirurg, kdybych nebyl tak zaneprázdněn blogováním a péčí o svého papouška Kvida.
Jedné noci v roce 2017 jsem si prohlížel televizní kanály a narazil jsem na dokument o chirurgickém zákroku. Je to něco, co mě vždy fascinovalo, ale nikdy jsem si nebyl dostatečně jistý, jestli bych to dokázal. Ale když jsem sledoval ten dokument, něco mě napadlo: co by se stalo, kdybych to opravdu zkusil?
Zbytek noci jsem pročítal vše, co jsem dokázal najít o chirurgii, a upřímně řečeno, bylo to strašidelně. Ale bylo to také fascinující. A začal jsem si uvědomovat, že bych to snad mohl udělat.
Samozřejmě, že se stát chirurgem, musíte absolvovat studium medicíny, ale už to není tak jednoduché, jak to zní. Nejdříve musíte projít dlouhým a složitým přijímacím procesem. Musíte se připravit na obtížné testy, projít stresujícími pohovory a velmi pravděpodobně budete potřebovat dobré znalosti chemie a biologie.
Ale to je jen začátek. Jakmile se dostanete na lékařskou fakultu, musíte si proplout obrovským množstvím informací. Budete se muset naučit vše o lidském těle, o nemocích a léčbě, o chirurgických technikách a nástrojích. A to vše v časovém tlaku, protože studium medicíny je jedním z nejnáročnějších studijních oborů.
Ale pokud vás to všechno neodradilo, pak gratuluji. Jste na dobré cestě stát se chirurgem.
Ale co přijde poté? No, teď přichází ta legrace.
Jasně, učit se o chirurgii z knih a přednášek je jedna věc, ale co když dostanete skalpel do ruky? Co když budete muset skutečně provést operaci? To je opravdová zkouška. A víte co? Je to také něco neuvěřitelně vzrušujícího.
Praktický výcvik je náročný, vyčerpávající a někdy až neuvěřitelně stresující. Ale je to také obrovský zážitek. Když poprvé držíte skalpel a připravujete se na provedení operace, je to neuvěřitelně důležitý okamžik. Je to okamžik, kdy si uvědomíte, že to opravdu děláte.
A jakmile projdete všemi těmi operacemi, těmi dlouhými nocemi v nemocnici, těmi stovkami hodin studia, najednou si uvědomíte, že už nejste jen student. Jste chirurg.
Je to neuvěřitelný pocit. Víte, že jste dokázali něco, co se mnohým lidem zdá téměř nemožné. A víte, že teď máte schopnost pomáhat lidem na způsob, jaký si dříve nedokázali představit.
Ale stát se chirurgem znamená také něco jiného. Znamená to, že jste zodpovědní za životy lidí. A to je obrovská zodpovědnost. Ale také je to obrovský dar. Je to dar, který dostanete jen velmi málo lidí.
Nakonec jsem se rozhodl, že nebudu chirurgem. Ale to neznamená, že mě chirurgie nepřitahuje. Naopak, fascinuje mě. A i když se nechci stát chirurgem, pořád chci vědět víc.
A tak se stalo, že jsem začal psát o chirurgii. Začal jsem psát o tom, jak se stát chirurgem, o tom, co to znamená být chirurgem, o tom, jak je to být na operačním sále.
A víte co? Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy učinil. Protože teď, i když nejsem chirurgem, pořád se cítím součástí toho světa. A mohu sdílet svou fascinaci a znalosti se světem. A to je něco, co mi dělá velkou radost.
Stát se chirurgem je obtížné. Je to cesta plná nástrah a obtíží. Ale je to také cesta plná fascinujících objevů a vzrušujících zkušeností.
Možná se někdy setkáte s chirurgem a budete si myslet, že jste s ním nemohli být ničím jiným. Ale věřte mi, mohli byste. Měli byste to jen vyzkoušet.
Protože věřte mi, stát se chirurgem je jedna z nejvýznamnějších věcí, které můžete udělat. Je to cesta, která mění životy. Nejen vaše, ale také životy těch, kterým pomáháte.
A já, i když nejsem chirurgem, jsem vděčný za to, že jsem mohl tuto cestu nahlédnout. Protože mě naučila mnoho věcí. A jedna z nich je, že pokud máte snahu a odhodlání, můžete dosáhnout skoro cokoli.
Napsat komentář